Rocky: Chuck Wepner a sláva, která přišla pozdě
Sylvester Stallone sice tvrdí, že Rockyho Balbou vymyslel sám od sebe, ale Chuck Wepner – přezdívaný „Bayonne Bleeder“ – má k postavě natolik blízko, že se nakonec dočkal i soudního vyrovnání. V roce 1975 totiž dostal Wepner šanci svého života: zápas s Muhammadem Alim o titul šampiona světa těžké váhy. Nikdo mu nedával šanci. Vydržel do patnáctého kola a jednou Ali dokonce srazil na zem. Prohrál, ale odešel jako legenda.
Jenže co přišlo po onom legendárním zápase? Drogy, alkohol a vězení. Wepner strávil část 80. let za mřížemi kvůli kokainu. Stallone mezitím sbíral Oscary. Teprve v pozdějším věku se Wepner vzchopil, srovnal si život a jeho příběh se dočkal vlastního filmového zpracování – snímku Chuck z roku 2016, kde ho ztvárnil Liev Schreiber. Pozdní zadostiučinění, ale přece.
Muhammad Ali – ikona, která zaplatila obrovskou cenu
Will Smith si za roli Muhammada Aliho ve filmu Ali vysloužil nominaci na Oscara. Sám Ali film sledoval a – podle dobových zpráv – byl spokojený. Jenže snímek z roku 2001 zachycuje jen výsek z kariéry největšího boxera planety. Co film nestihne ukázat, je cena, kterou Ali za oddanost svému sportu zaplatil.
Parkinsonova nemoc, s níž Ali zápasil od 80. let až do své smrti v roce 2016, byla s největší pravděpodobností přímým důsledkem tisíců ran přijatých na ringu. Muž, který se pyšnil tím, že je „nejkrásnější“ a „nejrychlejší“, postupně přišel o řeč i pohyb. Přesto zůstal veřejnou postavou, neztratil důstojnost a stal se symbolem odvahy i mimo ring. Aliho příběh je fascinující právě proto, že ani Hollywood nedokázal plně zachytit jeho rozměr.
Těžká váha a Cinderella Man: James Braddock vs. skutečná bída třicátých let
Ron Howardův film Těžká váha (2005) s Russellem Crowem líčí příběh Jamese J. Braddocka – boxera, který se z chudoby Velké hospodářské krize vyšvihl zpět na vrchol a roku 1935 překvapivě porazil Maxe Baera o titul šampiona těžké váhy. Hollywoodský příběh jak vyšitý.
Realita? Mnohem drsnější. Braddock skutečně živořil, stál ve frontách na jídlo a pracoval v přístavu s těžce poraněnou rukou. Když se vrátil do ringu, udělal to doslova proto, aby jeho rodina nezemřela hlady. A Max Baer, kterého film vykresluje jako záporáka? V reálném životě to byl mnohem složitější člověk – boxer, který po smrti soupeře v ringu trpěl celý zbytek kariéry vinou. Film z něj udělal padoucha, to mu historici nikdy pořádně neodpustili.
Proč jsou skutečné příběhy silnější než filmy?
Box je sport, který neukazuje slitování – ani na plátně, ani v životě. Hollywoodské filmy mají tendenci příběhy zakulatit, dodat jim katarzní závěr a smysluplný oblouk. Jenže Chuck Wepner skončil ve vězení, Ali ztratil hlas a Braddock byl brzy zapomenut – přestože všichni tři byli ve svých chvílích slavnější než většina filmových hrdinů.
Možná právě proto nás tyhle příběhy tak přitahují. Filmy jsou zrcadlem – trochu leštěným, trochu pokřiveným. Ukazují nám, co chceme vidět. Ale za tím zrcadlem stojí skuteční lidé z masa a kostí, kteří platili účty způsobem, který žádná dramatická hudba nedokáže plně vykreslit. A to je na tom celém to nejsilnější.