Jedním z hlavních problémů zakončení druhé řady Rodu draka je tempo posledního dílu. Mnoho scén působí až příliš uspěchaně a nedokončeně, což podkopává emocionální dopad klíčových událostí. Smrt Luceryse Velaryona, která by měla být zásadním momentem v příběhu, je zpracována sice dramaticky, ale také – přiznejme si – příliš rychle. Místo toho, aby byla tato tragédie pečlivě vystavěna a následně plně prožitá, působí jako zkratka k dalšímu kroku v ději – přípravě na válku.
Zatímco taková Rhaenyra (Emma D’Arcy) má ve finále druhé řady své silné momenty, jiné dějové linie zůstávají smutně nedokončené nebo zcela opomenuté. Daemonova (Matt Smith) stále rostoucí krutost nebo politické intriky v Králově přístavišti jsou příklady dějových vláken, která měla potenciál k většímu rozvoji, ale byla tvůrci nepochopitelně odsunuta na vedlejší kolej. To vytváří pocit, že seriál nezvládá udržet rovnováhu mezi množstvím postav a složitostí příběhu, což je problém, který se v této sezóně bohužel projevoval opakovaně.
Kontroverze kolem vynechání dějových linií
Asi největší kritiku si zaslouží rozhodnutí tvůrců vynechat některé klíčové události z předlohy George R.R. Martina. Tvůrci nejenže opoměli zrození Daemonovy a Rhaenyřiny dcery Visenyi, jejímž početím se snaží dvojice v knize upevnit svou mocenskou pozici, ale vynechali i důležitou bitvu u Harrenhalu. To nejenže zklame mnoho fanoušků knih, ale také vede k otázkám o tom, zda seriál chápe a respektuje svůj vlastní zdrojový materiál.
Vynechání některých klíčových scén působí nejen jako zrada fanoušků, ale i jako umělecká ztráta pro samotný příběh. Tento přístup navíc vzbuzuje dojem, že seriál sází spíš na šokující momenty a zkratky než na pečlivě vystavěný a emocionálně rezonující příběh .
Závěr, který zanechává smíšené pocity
Rod draka má přitom stále potenciál stát se důstojným pokračovatelem Hry o trůny, ale finále druhé řady ukazuje, že tvůrci mají před sebou ještě hodně práce. Předcházející epizody této sezóny dokázaly, že seriál umí zaujmout a nabídnout kvalitní drama, ale závěrečná epizoda podtrhuje nedostatky, které je třeba řešit.
Pokud si seriál hodlá udržet skalní příznivce Hry o trůny, musí se vrátit ke kořenům toho, co činilo Hru o trůny úspěšnou – důkladnému vyprávění, komplexním postavám a příběhům, které jsou vyprávěny bez ohledu na divácké tlaky na šok a senzaci. Finále druhé řady může být pro mnohé zklamáním, ale také snad nabízí důležitou příležitost pro reflexi a zlepšení v budoucích sezónách.
Seriál bude muset ve třetí řadě opětovně získat důvěru fanoušků a dokázat, že dokáže vyprávět příběh s hloubkou a respektem k původnímu materiálu. Pokud se mu to podaří, může se znovu vrátit na vrchol jako jeden z nejvýznamnějších fantasy seriálů dneška.