Taika Waititi, Jenna Ortega, Amy Adams a Natasha Lyonne v jednom dystopickém sci-fi podle oceňované knižní předlohy? To není náhoda, to je pečlivě sestavená bomba.
Robot s tváří Wednesday a duší staršího sourozence
Jenna Ortega hraje Kláru – umělou bytost, takzvanou AF (Artificial Friend), tedy robota určeného k tomu, aby dětem a dospívajícím zahnal osamělost. Klára sedí ve výloze obchodu, pozoruje svět venku a čeká, až si ji někdo vybere. A pak přijde matka (Amy Adams) a koupí ji pro svou dceru. Jenže brzy se ukáže, že v téhle rodině a v téhle společnosti vůbec není všechno tak, jak se na první pohled jeví.
Ortega je po globálním úspěchu seriálu Wednesday absolutní fenomén – a tady hraje znovu bytost stojící trochu mimo svět lidí. Jenže Klára není Wednesday. Kde Wednesday oplývá sarkastickým odstupem, Klára je plná upřímné snahy porozumět lidem. To je dramaticky zajímavější poloha a z traileru je jasné, že Ortega ji bere jako výzvu, ne jako recyklaci.
Waititi mimo komfortní zónu – a to je dobře
Taika Waititi je v Česku milovaný. Za Jojo Rabbit dostal Oscara, Thor: Ragnarok zachránil celou jednu sérií Avengers před nudou. Ale Klára a Slunce je něco jiného – tišší, intimnější, bez superhrdinů a bez černo-bílého humoru jako záchranné sítě. Tady Waititi pracuje s melancholií a nejistotou, a právě proto je trailer tak silný. Tohle není film, který vám dá odpovědi. Je to film, který vám bude klást nepříjemné otázky ještě dlouho po titulcích.
Z dosud dostupných materiálů je patrné, že vizuální stránka filmu sází na chladnější, sterilnější estetiku – svět, který vypadá civilizovaně, ale pod povrchem dře něco znepokojivého. Přesně v tom Waititi vždycky exceloval: v umění ukázat hrůzu v tom, co vypadá normálně.
Ishigurova kniha jako základ: dystopie bez robotů s laserovými očima
Knižní předloha od Kazua Ishigura – nositele Nobelovy ceny za literaturu – vyšla v roce 2021 a okamžitě se stala bestsellerem. Ishiguro je mistr v tom, co by se dalo nazvat „tichou apokalypsou“ – vzpomeňte na Pozůstatky dne nebo Nenechám tě odejít. I tady nepřichází dystopie s výbuchy a padající civilizací. Přichází s rodinnou večeří, nevyřčenými tajemstvími a robotem, který vidí příliš mnoho.
Klára totiž není jen společník. Je to pozorovatel. A čím déle žije s rodinou, tím více chápe, že za zdánlivě fungující domácností se skrývají trhliny, které nikdo nechce pojmenovat. Ishigurův román je vlastně záludná sonda do toho, co znamená být člověkem – a Waititiho adaptace vypadá, že tohle téma bere vážně.
Adams a Lyonne: dvě ženy, dva typy napětí
Amy Adams jako matka, která pro dceru koupí umělého přítele, protože neví, jak jí jinak pomoct – to je role jako ušitá na míru téhle herečky. Adams umí hrát láskyplnost, která v sobě zároveň skrývá desperaci, a právě taková postava tu zřejmě čeká. Natasha Lyonne pak podle všeho zastupuje jakýsi vnější hlas – cyničtější, skeptičtější pohled na celou tu situaci. Kombinace těchto dvou hereček s Ortegou v centru dění zní jako casting snů.
Lyonne ostatně v rozhovoru pro Variety naznačila, že film ji zaujal právě svou nejednoznačností: „Je to příběh o lásce, ale ne o lásce, jakou si romantizujeme. Je to láska, která bolí a která klade otázky, na které nechceme odpovídat.“
Proč tohle může být film roku
Sci-fi v kinech obvykle znamená exploze, zeitgeist a CGI za sto milionů. Klára a Slunce jde opačnou cestou – a přesně proto může zaujmout mnohem víc. Waititi si vybral příběh, ve kterém největší nebezpečí nepředstavuje žádný záporák, ale prostá pravda o tom, jak fungují rodiny, společnost a naše potřeba spojení s druhými. Robot jako zrcadlo lidskosti – to není nový nápad, ale v téhle sestavě jde do sázky víc než kdy dřív.
Datum premiéry zatím oficiálně potvrzeno nebylo, ale trailer je venku – a to znamená, že čekání začalo. Pokud vás Waititi dostal s Jojo Rabbitem a Ortega s Wednesday, jejich kombinace by vás mohla definitivně dostat.