Rebecca Hallová má ke své režijní prvotině Přebíhání překvapivě blízký vztah. Látka, která je adaptací novely Nelly Larsenové z roku 1929 vypráví příběh dvou míšenek, které žijí naprosto odlišné životy díky tomu, že jedna z nich díky své světlejší barvě předstírá bělošku. A to je prostor, kde může Hallová snadno vydat kus sebe – její dědeček byl totiž černoch, který se většinu života vydával za bělocha.
Zkušenost z vlastní rodiny není ale to jediné, na co se může Hallová ve svém debutu spolehnout. Pomáhají jí i skvělé výkony Tessy Thompsonové a Ruth Neggaové, které hrají odcizené přítelkyně Irene a Clare. Jejich náhodné znovuseznámení ukáže, že Clare žije jako běloška. Irene (Tessa Thompsonová) je stejně jako ona míšenka, ale žije jako černoška. Proto je zpočátku vůči Clařině životní volbě obezřetná. Navíc naprosto odpuzuje Clařina rasistického manžela Johna.
Bolestné přátelství
Ženy se přes rozdílné životy znovu spřátelí, což vede v životech obou k nenávratným změnám. Nejlepší momenty filmu jsou potom ty, kdy se emocionální drama odehrává spíše vytušeně. Jako třeba, když se Irena stydlivě schovává za široký klobouk, aby si v luxusním hotelu vypila čaj. Ona a Clare si v každém pohledu sdělují tajemství a touhy, jejich přátelství překypuje erotickým podtextem. Neodolatelná Clare není jediná, kdo se vydává za něco, co není…
Vše podtrhuje jazzový soundtrack, který čerpá z jemného klavíru i naléhavého saxofonu. Události spějí k vyvrcholení, které je skutečně šokující, ale jaksi nevyhnutelné. A přestože zůstává po skončení filmu mnoho otázek nezodpovězených – v neposlední řadě ty, nakolik je kdokoli definován rasou, pohlavím nebo sexualitou – jedná se o hluboký, uspokojivý zážitek.
Film je krásným a tragickým obrazem zaplacené ceny za život plný podvodů. Tessa Thompsonová a Ruth Neggaová mistrně ztvárnily dvě ženy, které jsou dvěma stranami téže mince, přičemž každá z nich bojuje za svobodu žít svůj život autenticky.