I přes nedávný úspěšný comeback s filmy jako „Jmenuji se Dolemite“ a „Cesta do Ameriky 2,“ zažíval Eddie Muprhy v posledních dekádách spíš dobu, kdy byl terčem nekompromisní kritiky. Negativní hodnocení jeho filmů bylo tak drsné a nekompromisní, že tento otec deseti dětí dokonce na několik let opustil hereckou kariéru.
Začátky měl přitom více než slibné… Za první Policajty v Beverly Hills sklízel jen obdiv a vyšvihl se mezi největší hvězdy Hollywoodu. Úpadek přišel v devadesátých letech, kdy se kritici obrátili proti němu. Vrcholu kritika na Murphyho herecké výkony nabrala v okamžiku, kdy se do kin dostal film „Polda z Beverly Hills III,“ podprůměrný třetí díl úspěšného snímku z roku 1984.
Nejhorší herec v historii
Během následující dekády to pak nebylo lepší – Murphy sice hrál v celé řadě rodinných filmů, ale většinu z nich nejenže kritici strhali, ale jeho snímky zklamaly také na komerční úrovni.
Na konci roku 2010, po pěti nominacích na Ceny Zlatá malina, to proto Eddie Murphy vzdal a na nějaký čas se stáhl z filmového světa. A přičítá to především kritikům, pro které nemá ani kousek pochopení, což bylo patrné zejména v rozhovoru s Marconem Maronem v podcastu WTF.
„V roce 2011 jsem ukončil natáčení filmů,“ prohlásil Murphy. „Dělal jsem tyhle na ho*no filmy a říkal jsem si, že to není vůbec zábava. Dostával jsem pořád Zlaté maliny, dokonce si myslím, že mi dali tu za nejhoršího herce v historii.“
Eddie Murphy nikdy neskrýval, že se za svou kariéru snažil naučit kritiku nevnímat, protože nikdy příliš nestála na jeho straně. „Vždy se o mně psaly negativní věci,“ prohlásil. „Proto na ně nedbám. Nikdy se jim nelíbilo, co jsem udělal.“
Rozhodují lidi, myslí si Eddie Murphy
Jako příklad uvedl svůj film z roku 1986, „Zlaté dítě,“ který kritici přijali negativně. Podle Murphyho je skutečným měřítkem úspěchu filmu, jak na něj reaguje publikum. „No, hodně kritiky se pustilo do ‚Zlatého dítěte.‘ Ale víte, kdo jsou mí skuteční kritici? Diváci,“ poznamenal podle stránek interviewmagazine.com. „Chodili do kin a utratili 70 milionů dolarů, aby viděli ‚Zlaté dítě.‘ Takže co ví kritika? Důležitá je reakce publika, a ne to, co říkají kritici. Kritiky nepotřebuji. Jen sedí a kritizují to, co dělám.“
Murphy dále zdůraznil, že kritik nemá pravomoc posuzovat, jak se jeho filmy spojují s diváky. „Nesouhlasím s přístupem kritiků, kteří se snaží analyzovat, co film je a co není, a proč je něco vtipné a něco jiné ne,“ dodal. „Film je vtipný, když se lidé smějí. A když se nesmějí, tak vtipný není.“