- Reklama -

Divoká cesta Vincenta Cassella za rolí Julia Caesara: Z komiksu na velké plátno

Uznávaný francouzský herec Vincent Cassell poskytl rozhovor, v němž hovoří o své roli Julia Caesara v připravované filmové adaptaci oblíbené komiksové série "Asterix a Obelix". Cassell se upřímně podělil o své myšlenky na spolupráci s režisérem Guillaumem Canetem, o vzpomínky na četbu komiksů v mládí a o to, jak přistupoval k ikonické roli Caesara na plátně.

- Reklama -

Připravte se na nové zpracování oblíbené klasiky, protože Vincent Cassell se vžije do role Julia Caesara v nejnovější adaptaci oblíbené komiksové série Asterix a Obelix. V rozhovoru se Vincent podělil o své myšlenky ohledně účasti ve filmu, o vzpomínky na četbu komiksů v mládí a o to, jak přistupoval k roli římského císaře. Od počátečního nadšení z příležitosti pracovat s režisérem Guillaumem Canetem až po jeho myšlenky na to, že půjde ve šlépějích předchozích herců, kteří hráli Caesara, nás Vincent zavede do zákulisí tohoto vysoce očekávaného filmu.

Překvapilo vás, když vás Guillaume Canet oslovil s rolí Julia Caesara?

Než odpovím, rád bych se vrátil k tomu, jakou máme s Guillaumem Canetem „minulost“. Tak nějak se míjíme už od 90. let, a já jsem s ním propásl už dvě setkání. A myslím, že propásnout příležitost s některými lidmi pracovat je velká škoda, zejména pokud za to stojí! Když mi můj agent Laurent Grégoire říkal o tomto návrhu, chtěl jsem souhlasit i bez toho, abych si něco četl… Už dlouho jsem chtěl hrát v nějaké komedii, takže mě to od začátku hodně zajímalo. Také jsem se dozvěděl, že na počátku měl Cézara hrát Guillaume, a tak jsem si říkal, že když to chtěl hrál, tak tu roli určitě napsal hezky!

Jak jste si v roli římského císaře dokázal představit sám sebe?

Když mi poprvé dali kostým a udělali vlasy, říkal jsem si, že se opravdu podobám Caesarovi z komiksu. A stejný poct jsem měl i v průběhu natáčení, což podle mě bylo dobré znamení!

Když jsme u komiksu, líbily se vám v mládí komiksy Uderza a Goscinnyho?

Naprosto… když jsem v devatenácti letech poprvé odjel do Brazílie, díky Asterixovi jsem se tam domluvil! Byl jsem sice ve škole celkem průměrný, ale jazyky mi celkem šly, a jestli jsem se na místě rychle naučil portugalsky, bylo to díky útržkům latiny v komiksu. Díky nim jsem pochopil základy latiny. A když mluvíme o komiksech, mám hodně rád hlavně díl Asterix na Korsice. Krom toho, že sám z Korsiky pocházím, příběh je přesný a postavy skvělé. Také se mi hodně líbil Asterix v Hispánii.

- Reklama -

Na plátně kráčíte ve stopách hvězd jako je Alain Delon, Alain Chabat nebo Fabrice Luchini, kteří ve filmu ztvárnili roli Caesara. Myslel jste na to?

Tak na to vám řeknu jediné: je mi to úplně jedno! Nikdy jsem se netrápil minulostí. Jak mi někdo dá roli, je moje. Ta jména, která citujete, jsou skvělí herci, ale já kvůli tomu necítím žádnou tíhu jejich interpretace, to není můj styl, i když jsem viděl některé z předchozích filmových zpracování Asterixe a Obelixe. Vzpomínám si hlavně na Delonova Caesara, kdy v jedné zajímavé scéně herec stojí před zrcadlem a povídá si sám se sebou, což dobře vypovídá i něco o osobnosti herce.

Váš Cézar si prožívá složité okamžiky s Kleopatrou, kterou chce za každou cenu znovu získat…

Přesně tak, vedle toho, že je to Julius Caesar, císař, je to prostě také jen chlap, který to má složité se svou holkou, a už neví, co dál! Něco takového si aspoň jednou za život zažije každý chlap, každý to zná, a v Asterixovi není potřeba hrát dospěle, stačí reagovat lehce, skoro dětinsky… Caesar se hrál dobře a tak jsme spoustu věcí vymysleli přímo na place. Třeba to, jak se v jedné scéně zhroutím na stůl a pokaká mě holub. Guillaume požádal lidi ze speciálních efektů, jestli by na mě digitálně mohli přidat trochu holubího trusu. Takže, i navzdory velikosti projektu, byl vždy prostor přidat trochu legrace…

Kleopatru ve filmu hraje Marion Cotillard, kterou tak, po filmu Xaviera Dolana „Je to jen konec světa“, potkáváte ve zcela novém kontextu…

To, že roli Kleopatry hraje ona jsem se dozvěděl celkem rychle a moc jsem se těšil… Marion je jedna z našich největších hereček. Je mimo všechny normy, pokaždé dokáže svou roli uchopit neotřele… Je to velká profesionálka, ale zároveň dovede být zcela instinktivní a hrát s ní je velká radost. Tady jsme neměli zas až tak moc společných scén, ale já doufám, že při nějakém dalším natáčení budu mít opět příležitost si s ní zahrát.

Jak jste sám řekl, Říše středu je ohromný projekt francouzské kinematografie. Měl jste někdy během natáčení pocit, že je to pro vás zavazující?

Ať je film jakkoli veliký, když jste herec, hlavní je užít si to, co ukážete mezi dvěma cvaknutími klapky. Když jsem začínal, nechával jsem se unášet kostýmy, kulisami, ale dnes vím, že hlavní je příběh a parťáci, se kterými hrajete. Přijde mi, že je spousta filmů, které vše staví na rozpočtu, na zvláštních efektech atd. a uniká jim to hlavní. Tady jsem měl opravdu legrační roli, a moc jsem si to užil, i když v zásadě nejsem herec komedií ani tak velkých franšíz, jako je Asterix. Jediné, co mě mrzí je, že jsem si nemohl víc zahrát s Guillaumem a Jonathanem. Ale ve filmu jsou prostě dvě party: Galové a Číňané, a pak Římané… Ale zase jsem si mohl zahrát ve skvělé společnosti Vincenta Desagnata nebo José Garcii, se kterými jsme si hodně blízko.

Ten si zahrál Biopixe, oddaného písaře Julia Cézara…

José je jako stroj na výrobu naprosto komických postav…. Když přicházel na plac, byl už zcela ponořený do role, a byla velká radost s ním hrát, neustále něco vymýšlel. Také jsem se ve filmu utkal s Bun Hay Meanem, to je taky skvělý přítel… Zkrátka měl jsem kolem sebe bandu takzvaně zlých postav, a byla to moc fajn homogenní skupina.

A to vše v průběhu natáčení, kdy jste museli mnohdy čelit překážkám, teď mám na mysli zejména nepředvídatelné počasí v Auvergne…

Pro režiséra je strašné čelit živlům, ale my, herci, jsme relativně chráněni. Jako ano, byla zima, foukalo, ale Guillaume ty chvíle musel prožívat mnohem hůř. Neustálá rozhodování, volby…. Pracoval jsem s ním poprvé a od začátku mi bylo jasné, že je to muž na pravém místě. Když je tam taková oddanost, vůle pracovat, každý den zas a znova, a flexibilita a talent, je to důkaz, že jde o skvělého režiséra. Jsou tací, kteří dovedou řídit na place, přizpůsobovat se, naslouchat, a Guillaume je jeden z nich. A pak taky vím, že má herce opravdu rád, určitě i pro to, že sám herec je. Nikdy si nehraje na nic, co není. Nepředstírá, umí vyjádřit pochybnosti… Je velmi upřímný a myslím, že se mu v tom jeho filmy podobají.

Zdroj:
Tiskové materiály společnosti Bioscop

- Reklama -

Něco k tématu

Nejnovější články

Nemilovala jen muže: Anna Nicole Smithová si tajně vzala za manželku ženu

Anna Nicole Smithová, herečka a modelka, proslula především svými turbulentními vztahy s muži, které svět sledoval s nepokrytým zájmem. Až po její smrti se přišlo na méně exponovanou část jejího života - její vztah k ženám.

Tom Cruise označuje otce za tyrana a zbabělce, složitý vztah s ním měl od dětství

Jedním z těch, kdo museli v mládí překonat nepřízeň osudu, je herec Tom Cruise. V dětství se cítil jako outsider, čemuž nepomohlo to, jak se k němu choval vlastní otec.

Olivia Munnová musela kvůli vážné nemoci kompletně změnit životní styl

Herečka Olivie Munnová trpí fybromyalgií, což jí výrazně zkomplikovalo život.

Matt LeBlanc se kvůli roli Joeyho v Přátelích soudil se svou manažerkou

Sláva získaná seriálem Přátelé a jeho pokračováním v podobě seriálu jménem Joey se pro Matta LeBlanca otevřely dveře do srdcí diváků po celém světě. Ačkoli jeho kariéra díky tomu vypadala jako bezstarostná procházka, řešil i nečekané nepříjemnosti.

Arnold Schwarzenegger chtěl hrát RoboCopa. O roli přišel kvůli svalům

RoboCop si v osmdesátých letech získal zvláštní postavení mezi filmovými počiny. Tento vědecko-fantastický kriminální thriller nám představil detroitského policejního důstojníka Alexe Murphyho, ztvárněného Petrem Wellerem, jenž padne v boji a znovu ožije jako "budoucnost právního systému". Ačkoliv se nakonec Wellerovi podařilo roli cyborga perfektně zvládnout, původní plán zněl jinak, RoboCopem se měl stát Arnold Schwarzenegger.

Neporazitelný Chuck Norris jednou prohrál. Ve rvačce s Brucem Lee

Dlouhá léta se spekuluje, zda doopravdy došlo k souboji mezi dvěma legendárními bojovníky - Chuckem Norrisem a Brucem Leem - svět mystiky a nevysvětlitelných záhad. Jak se vyhýbali dotěrným otázkám novinářů, přicházela jejich bitva vždy znovu na povrch, jako stín minulosti.
- Reklama -

Oblíbené články

- Reklama -